Granty
Peníze. I když někdo možná namítne, že Sokol není výdělečná, ale dobrovolná, nezisková organizace, jejíž tisíce členů – činovníků, cvičitelů a dalších – pro ni pracuje ve svém volném čase a zdarma, přesto peníze hrají jednou z hlavních rolí. Bez nich totiž nelze vyvíjet a rozvíjet činnost, stejně jako nelze pečovat o nemovitý odkaz předchozích sokolských generací, který nám zanechaly v podobě sokoloven.
Příspěvky a granty z prostředků ČOS, event. ze státního rozpočtu na činnost či investice každoročně pomáhají tyto otázky řešit, ale potřeby jsou mnohem větší, než jsou dostupné finance, a k tomu mnohé z grantů jsou účelově vázány. Je tedy nejen důležité, ale přímo nezbytné ohlížet se po dalších zdrojích financování a především se naučit je využívat.
Některé odkazy na informační zdroje o grantech, o postupech při žádostech o jejich přidělení apod. budeme postupně na webu v rubrice Info pro členy/Granty zveřejňovat.
Na této stránce jen úvodem:
Podle příkladu „management city“?
Na podzim 2007 zpracovali a předložili ses. Helena Rezková (župa Podkrkonošská-Jiráskova), Anna Voslařová (župa Severočeská-Novákova) a br. Jiří Juřena (župa Olomoucká-Smrčkova) materiál Informace o možnostech a způsobech jak získat finanční prostředky na projekty realizované tělocvičnými jednotami České obce sokolské (zdroje národní a zdroje Evropské unie ). Tento materiál si neklade za cíl podrobně popsat mechanizmy získávání financí na různé akce, projekty apod., ale spíše si klade za cíl seznámit tělocvičné jednoty a župy s možnostmi kde získat finance, tedy být jakousi „kuchařkou“ v uvedeném procesu zejména ve vztahu k externím zdrojům.
Jedna z pasáží této informace mi připomněla to, s čím jsem se před lety seznámil ve své praxi – s problematikou management city. Při přimhouření oka lze udělat menší srovnání: Malé obce také neustále zápasí s nedostatkem financí na svůj rozvoj, problém ale mají i personální – málokde mají obecní zastupitelstva ve svých řadách ekonomy či podnikatele, kteří by uměli dobře připravit různé projekty, způsoby jejich financování, a to v souladu se všemi právními normami. Myšlenka management city vychází z toho, že malým obcím bude vyšší správní jednotka (okres, kraj) poskytovat služby právě pro tyto účely – budou zaměstnávat profesionální manažery, kteří budou obcím potřebné projekty včetně způsobu jejich financování a propočtů návratnosti zpracovávat, případně pomohou tyto projekty řídit a přímo realizovat.Šlo by tedy vlastně o „zapůjčení manažera obci na dobu určitou a na konkrétní projekt“. Podobná služba by asi nebyla od věci ani v Sokole – vždyť se zpracováním projektu žádosti o podporu z fondů Evropské unie mají i mnozí malí a střední podnikatelé, jednoduché to není ani pro velké firmy. Autoři zmíněného informačního materiálu vlastně navrhují něco obdobného, když píší:
„Domníváme se, že daleko větší úlohu než dosud musí v tomt o procesu (získávání financí z externích zdrojů – pozn. red.) sehrát jednotlivé župy a rovněž krajští zmocněnci, a to zdůrazňujeme, že by si měli na tuto novou úlohu rychle zvyknout, protože zejména tělocvičné jednoty (zvláště ty menší, ale i střední velikosti) nemají dostatečnou kapacitu pro vyhledávání a zejména pro administrování procesů, které jsou nutné pro získávání finančních prostředků. Dále je nutné daleko aktivněji spolupracovat či se zapojovat v ostatních neziskových organizacích (NNO), jejichž činnost souvisí s rozvojem obce, mikroregionu a kraje, a to jak na celostátní úrovni, tak na úrovni krajů, jako např. Spolek pro obnovu venkova. Je dobré úzce spolupracovat na programu rozvoje s manažery mikroregionů, a to jak na úrovni „měkkých projektů“ (projekty neinvestiční – tj. různé akce sportovní, kulturní, turistické, propagace mikroregionu, vydávání historických publikací příslušných obcí atd.), tak „tvrdých projektů“ (investiční akce – tj. účelové využití a rekonstrukce sokoloven, letních cvičišť, biografů atd.).
Z tohoto pohledu je rovněž velmi vhodné, aby každá župa měla svého proškoleného zpracovatele projektů, a to bez ohledu na jejich zdroje financování. Tento zpracovatel by měl, mimo jiné, obhospodařovat tzv. zásobníky projektů – což je souhrn projektů, námětů apod. všech tělocvičných jednot, příslušné župy, a potom navrhovat, ze kterých zdrojů by šlo jednotlivé projekty, akce, případně náměty financovat.“
Zdroje národní i evropské
Předložený materiál shrnuje možné zdroje pro financování pro jektů a akcí našich tělocvičných jednot, to znamená jak zdroje národní (místní, celostátní), tak zdroje z evropských fondů. Text, který zmíněný informační materiál věnuje národním zdrojům a zdrojům z evropských fondů přineseme v podrobnějším znění v příštím vydání časopisu SOKOL. V tomto článku jen ve stručnosti uvádíme, že materiál uvádí tyto národní zdroje:
1) firmy a podnikatelé,
2) nadace a jiné neziskové organizace,
3) státní správa a samospráva,
4) zahraniční instituce,
5) individuální dárci.
U zdrojů z evropských fondů (podrobněji rovněž v příštím vydání) materiál mj. uvádí: „Je skutečností, že projekty v oblasti sportu nebyly Evropskou unií v minulém období významně podporovány. V novém programovacím období Evropské unie 2007–2013 je skutečnost jiná, zejména v tzv. regionálních operačních programech, což jsou operační programy jednotlivých regionů soudržnosti, které mají řadu priorit pro rozvoj svých území. Jednou z priorit je i cestovní ruch, jehož součástí je rovněž tělovýchova a sport. Tady se pro naše tělocvičné jednoty otevírá největší šance na získání finančních prostředků pro různé projekty. Administrování tohoto procesu budou zabezpečovat Regionální rady, respektive úřady Regionálních rad, kde lze získat základní informace.“
Zpracovatelé citovaného informačního materiálu zdůrazňují, že materiál je otevřený a bude se průběžně aktualizovat. Pro úplnost uvádějí, že zejména podmínky dotací z Evropské unie se neustále vyvíjejí a zejména ve prospěch neziskových organizací a menších projektů, což je velká šance pro nás a naše tělocvičné jednoty.
Národní zdroje
Tento souhrn informací spíše oživuje a upozorňuje na známé skutečnosti. Je ale také faktem, že úroveň získávání finančních prostředků je podle žup velmi rozdílná – záleží zejména na vybudovaných osobních vztazích v rámci obce či regionu.
1) Firmy a podnikatelé
- mohou poskytnout finance, produkty, služby, odborníky, know-how (výrobní a obchodní znalosti),
- podpora může trvat i několik let – zopakování poskytnutí příspěvku je závislé především na pěstování vzájemně dobrého vztahu,
- rozhodující pravidla leží na klíčové osobnosti firmy,
- spolupráce s neziskovou tělocvičnou jednotou může zvýšit firmě prestiž.
2) Nadace a jiné neziskové organizace
- v případě úspěšné žádosti o grant poskytnou nejen finance, ale i odborníky,
- základem získání grantu jsou nadací daná pravidla – je třeba se s projektem trefit do jejich priorit,
- v nadacích rádi řeší problémy – dovolme jim vyřešit ten náš,
- nežádají příliš za podporu, žádají upřímné zprávy a ocení nadšení lidí z neziskového sektoru,
- nadací je opravdu hodně – mnohé z nich v poslední době upřednostňují projekty, na nichž se podílejí společně například obce, veřejnost a neziskové organizace,
- ve vyhlášených programech je dobré „číst mezi řádky“ – určitě jde v mnoha případech vymyslet projekt na vyhlášený program,
- konkrétně Sokol je nositelem nejen sportu, ale i kultury v obcích – je dobré zaměřit svou pozornost i tímto směrem,
- zejména na úrovni krajů nezapomínat prostřednictvím žup na neinvestiční akce jako např. školení cvičitelů a činovníků nejen pro cvičitele, ale také pro archiváře, kronikáře, práce s počítači pro seniory, loutkářství a jiné; umožnit účast na školení, semináři i vytvořeným místním venkovským spolkům v mikroregionu.
3) Státní správa a samospráva
- poskytne zpravidla pouze finance,
- dotační programy jsou založené výhradně na daných zásadách místní (regionální) politiky,
- vyžadují kvalitně psané zprávy,
- z rozpočtů obcí, měst a krajů lze ale získat i prostředky mimo grantové programy – podléhají schválení zastupitelstvy; tady záleží na vztahu každé jednoty (župy) k obci nebo kraji, co jsou její zástupci Sokola schopni vyjednat.
4) Zahraniční instituce
- platí obdobné charakteristiky jako pro stát a nadace,
- lze tady získat vysokou finanční podporu,
- projekty vyžadují náročnou píse mnou žádost.
5) Individuální dárci
- rozhodování o možné podpoře je založena na emocích,
- zpravidla neočekávají protislužby,
- můžeme od nich získat rozmanité způsoby podpory – finance, služby, produkty.
6) Obecně lze ještě doporučit
- žádost o grant musí druhou stranu zaujmout – dát mu zajímavý název, přílohy, musí být bez pravopisných chyb,
- nenechme se odradit prvním neúspěchem – je třeba podávat žádost znovu, určitě se to vyplatí,
- najít v tělocvičné jednotě, župě člověka, který se bude zodpovědně o vypracování a vyhledávání grantů starat (nejlepší pomůckou je internet – www.strukturalni-fondy.cz, www. neziskovka.cz, www.nadace.cz; webové stránky obcí, měst, krajů, ministerstev),
- po získání grantu je třeba je řádně vyčerpat a vyúčtovat, což také nejsou jednoduché záležitosti,
- i v jednotách je třeba se věnovat strategii (získáte-li prostředky, buďte také připraveni je utratit – vše je potřeba plánovat),
- nezapomínat na propagaci jak práce tělocvičné jednoty, tak i úspěšných grantů – ti, kdo prostředky poskytují, to vždy ocení,
- zájem o řešení problémů pomocí grantů musí být především v tělocvičné jednotě.
Zdroje z evropských fondů
Nejvíce možných „evropských“ zdrojů pro naše využití je v regionálních operačních programech. Jako příklad uvádí zmíněný materiál dotační tituly z regionálních operačních programů úřadů Regionální rady regionu soudržnosti (kraje Olomoucký a Zlínský):
- Rozvoj infrastruktury v oblasti poskytování zájmových a volnočasových aktivit (sportovní zařízení.
- Rozvoj a obnova spor tovních areálů využitelných pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury. Jedná se především o modernizace, rekonstrukce i jiné stavební změny a rozšiřování stávajících zařízení, případně je možná i výstavba nových objektů.
Jako doplňkovou službu k výše uvedeným aktivitám lze podpořit i posílení stravovacích kapacit i budování návazné infrastruktury, především komunikací vedoucích k objektům, včetně parkovišť, a zajištění propagace.
Ve výše uvedených případech mohou být příjemci podpory i neziskové organizace (občanská sdružení). Výše podpory z Evropské unie může dosahovat až 85 % celkových způsobilých výdajů. Je třeba si ovšem uvědomit, že procesy pro získání zdrojů z EU jsou složitější než při získávání prostředků z národních zdrojů. Na druhé straně ale lze z Evropské unie získat daleko větší částky pro větší projekty. Pro ilustraci uvádíme operační programy v programovacím období EU 2007-2013:
- Operační program Podnikání a inovace (Ministerstvo průmyslu a obchodu),
- Operační program Výzkum, vývoj a inovace (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy),
- Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (Ministerstvo práce a sociálních věcí),
- Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy),
- Operační program Životní prostředí (Ministerstvo životního prostředí),
- Operační program Doprava (Ministerstvo dopravy),
- Operační program Integrovaný operační program (Ministerstvo pro místní rozvoj),
Operační program Regionální operační programy (jednotlivé re giony soudržnosti).
Financování projektů
V současnosti je jisté, že v příštím programovacím období nás čeká jedna zcela zásadní změna, a to ve způsobu financování. Dosud byli žadatelé v naprosté většině případů nuceni sami zajistit financování celého projektu (nebo jeho etap) a teprve po realizaci jim byla proplacena podpora z fondů EU. V příštím programovacím období by sice platby rovněž měly být příjemcům poskytovány formou ex-post (tzn. zpětným proplacením již uskutečněných výdajů), ale v rámci některých operačních programů bude existovat i možnost dílčích plateb formou ex-ante (tzn. určité poměrné zálohy poskytnuté příjemci). Systém finančních toků fondů EU je totiž pro příští programovací období zajištěn prostřednictvím finančního toku přes státní rozpočet a projekty tak budou moci být úspěšným žadatelům předfinancovány ze státního rozpočtu na základě předložených žádostí.
Čtyři základní rady a klíčové faktory úspěchu
r Dobrý projektový záměr – základní předpoklad úspěchu
r Široká podpora projektu – první krok k cíli
r Kvalita zpracování žádosti – klíč k úspěchu
r Správné naplánování charakteristik a indikátorů projektu – jistota úspěšného čerpání dotace