Léta totality 1948-1989

Po únorovém převratu komunisté dosáhli faktického sloučení tělovýchovy. Zprvu sice dál fungovaly jednoty pod názvem Sokol, ale původní orgány a stanovy ČOS jiľ neexistovaly. V prosinci 1952 byl přijat zákon o tělesné výchově a sportu Řídícím orgánem se stal Státní výbor pro TVS, kterému náleľelo i řízení Dobrovolných sportovních organizací ustanovených podle pracovních odvětví. Toto uspořádání (dle sovětského vzoru) se vąak neosvědčila a dobrovolná tělovýchova začala skomírat. Proto byl v březnu 1957 zřízen Čs. svaz TVS, který existoval aľ do r. 1990.

Někteří činovníci ukončili svou činnost hned v roce 1948, větąina vąak pokračovala v odborech ZRTV, cvičenci beztak říkali, ľe „chodí do Sokola“.

Dodnes se přetřásá otázka spartakiád. Byly větąinou záleľitostí ąkol a armády, méně jiľ bylo cvičenců z jednot. Dneąní výroky, ľe účast na spartakiádách byla vynucená, nejsou zcela pravdivé.

Ve vedení spartakiád stáli větąinou bývalí sokolové, takľe se dá říci, ľe byly - aspoň po cvičební a organizační stránce - pokračováním sletů. Nebýt sletů, nebylo by spartakiád. Mnozí cvičitelé viděli ve spartakiádách moľnost zachování sokolské tradice, protoľe naąe hromadná cvičení neměla ve světě obdoby. Po stránce pohybové, a zejména v choreografii větąích celků, byly spartakiády pokrokem. Časem se podařilo ubrat jim na pompéznosti, a také politický rámec nebyl tolik zdůrazňován.

V období Praľského jara 1968 se pokusili bývalí přední činovníci ČOS o obnovu Sokola. Na jejich výzvy se seąly v sále na ®ofíně dne 5. května 1968 stovky bývalých sokolům a zaloľili tehdy přípravný výbor pro obnovu sokolské organizace. Jiľ v srpnu vąak zmařil jejich naděje vpád vojsk Varąavské smlouvy a následná normalizace.