Michnův palác a ČOS
Tyršův dům s Michnovým palácem se stal ve 20. letech minulého století důstojným a reprezentativním sídlem Československé obce sokolské. To, že se Michnův palác stal majetekm ČOS, ho zřejmě zachránilo od další devastace a případné asanace.
Od roku 1767 patřil objekt Michnova paláce eráru - tedy rakouské armádě, která jej tehdy koupila za 23 000 zlatých. Krátce před vypuknutím I. světové války předal erár Michnův palác městu. Léta přítomnosti vojska se na budově nechvalně podepsala.
V roce 1917 bylo rozhodnuto, že budova bude odevzdána kulturním účelům. Mělo se z ní stát muzeum, Moderní galerie nebo v ní mělo být umístěno ministerstvo zahraničí. V červenci 1918 se zřítil krov nad velkým sálem a cesta od paláce k ruině tak byla dokonána.
Michnův palác v roce 1923
V roce 1922 zakoupila objekt ČOS a začala zde budovat své sídlo.
V sérií článků pro časopis SOKOL (ročník 2004) popisuje tuto část historie Zdeněk Bartůněk takto:
Komise pro vybudování sokolského domu vznikla při České obci sokolské v roce 1910. Bylo jí nabídnuto několik budov, ale nevyhovovala představám na vybudování moderního tělocvičného stánku. Michnův palác, v této době zchátralý, nabídla obec Pražská Československé obci sokolské v začátku roku 1921. V dubnu téhož roku schválil koupi Michnova paláce výbor ČOS a 26. 9. 1922 bylo vlastnické právo ČOS na budovu vloženo do zemských knih. Cena 2 030 722, 50 Kč byla velice přijatelná.
Budova vyhovovala ČOS z několika důvodů . Stála uprostřed zahrad na okraji města, ne příliš daleko od centra. Významná byla i její dostupnost městskou dopravou. Stála přímo u tramvajové linky. Zde však výhody končí. Budova je značně zchátralá. Rekonstrukce pečlivě hlídána památkovým úřadem. Vznikají značné problémy kolem povolení stavby, které jsou řešeny za účasti samotného primátora hl. m. Prahy JUDr. K. Baxi. Ulice Všehrdova má být prodloužena kolem zahradního průčelí Michnova paláce a ústit průchodem do dnešní ulice Hellichovy, dříve Novodvorské. Tomuto nařízení se ČOS pochopitelně brání. Po mnohých jednáních dosáhne odstranění požadavku. Spory s památkovým úřadem jsou však vedeny po celou dobu stavby. O ohradní zeď při ulici na Újezdě, která má být zbourána, o renesanční schodiště v Michnově paláci, které chtěl architekt Krásný přestavět, neboť mělo určité konstrukční vady. Zeď i schodiště nakonec zůstaly v původním tvaru. V různých časopisech se objevovaly kritiky, poukazující na nevhodnost objektu pro tělovýchovné účely. Přes všechny uvedené útrapy je však nakonec stavba zahájena.
Pro ohledávání stavu starých budov bylo dne 28. srpna 1922 postaveno lešení. Vlastní „ohledávání“ nepříliš radostné. V budovách nebyly okna ani dveře, podlahy vytrhány. V místnostech v prvním poschodí stály dřevěné podpěry, prostupující částečně zborceným stropem a přidržující na mnohých místech úplně prohnilé krovy střechy. Střechy z části prejzové a zčásti taškové byly také ve špatném stavu a na mnohých místech jimi protékala dešťová voda. Štukové výzdoby zalepeny různými nátěry. Nátěrů bylo až jedenáct a tvořily vrstvu více než jeden centimetr silnou. Časté bílení stěn před příchodem vysokého vojenského hodnostáře přineslo své těžko odstranitelné výsledky. Štukové výzdoby zhotoveny ručně přímo na stěnách a stropech podle předem předkreslených vzorů prováděných olůvkem. Nejkrásnější místnost Michnova paláce, sala terrena, sloužila vojákům jako kovárna, pro níž vybourali velký otvor ve střední zdi. Štuky byly pokryty vrstvou sazí až tři centimetry silnou a silně poškozeny. V mramorovém sále zůstaly ve stěnách zaraženy železné háky bez ohledu na bohatou štukovou výzdobu. Vyčnívaly do místnosti až do vzdálenosti 30 cm. Původní zdi poničily až do hloubky 40 cm. Na tyto háky vojáci věšeli pušky, boty a jiné části výzbroje.
Při počátečních pracích dochází k objevům architektonických detailů. K ohledávání paláce přizváni znalci, prof. V. Birnbaum a dr. Z. Wirth, kteří po dobu přestavby paláce prováděli jeho architektonický výzkum. Profesor Birnbaum byl touto prací natolik zaujat, že v paláci dokonce často přespával. Především jemu vděčíme za dokonalý architektonický popis paláce v době jeho zakoupení. Práce stavitelské realizuje firma Čeněk Gregor, majitele Františka Beránka. Zachovaná zeď do Újezdu byla, jak se průzkumem prokázalo, součástí tvrze ze 16. století. V ní je nalezen vyzděný oblouk a pod ním zeď postavená dodatečně. Odbouráním zdi se vytvořil původní otvor, po jehož obou stranách se nalézaly kašny. Vnitřní pro vrchnost, venkovní pro lid. Hlavní trojramenné schodiště z doby michnovské, jediné z té doby v Čechách, mělo dřevěné schody a dřevěné zábradlí s kuželkami. Venkovní zdi dvojité, v přízemí značně promočené. Dvojité zdi nalezeny i uvnitř budovy. Pravděpodobně byly stavěny z důvodů zesílení nosných prvků paláce při jeho zvyšování. V prvním poschodí pod omítkou jsou odhaleny velmi zachovalé malby ze 16. století, které se po opravách nechaly zasklít. Štukové ozdoby nad okny vojáci otloukli. Při sejmutí omítky nad těmito okny byly nalezeny olůvkové malby, podle nichž sochař Čapek nanesl štukové výzdoby ručně na původní místo.
V mramorovém sále byla vojáky vytvořena asfaltová dlažba, pod níž se nacházela vyšlapaná dlažba michnovská z osmihranných dlaždic z pálené hlíny. V pravém rohu tohoto sálu byl necitlivě zřízen cihlový krb. Při vytahování dlaždic z ozdobné omítky stěn se přišlo na chiaroscurové (černobílé – stín asvětlo) malby, jimiž byla pravděpodobně vyzdobena celá zeď obrácená k Čertovce. Tyto malby i s omítkou jsou sejmuty a přeneseny do přízemí paláce. V popisované místnosti byly značně prohnilé stropní trámy. Hrozilo nebezpečí, že se strop i s krásnou štukovou výzdobou zřítí. Proto upevněn do železných traverz, na něž navazuje železobetonová kopule dosahující pod krovy střechy. Takto vzniklý půdní prostor je později používán jako knihovna. Dnes Tyršův klub.
Na poradě všech sokolských sborů, konající se dne 18. října 1921 se rozhodlo vyhlásit veřejnou soutěž na ideové řešení budoucího Tyršova domu. Podkladem pro plány přestavby byl soupis požadavků ČOS. Soutěž probíhala od 1. 2. do 31. 5. 1922. Celkem bylo předloženo 23 návrhů. Jako vítězný označen návrh architekta Františka Krásného. V červenci téhož roku bylo rozhodnuto, aby F. Krásný dozíral na celou stavbu. Celková plocha reality Tyršova domu byla v té době 14 678 m
2. Z toho zastavěno starými budovami asi 2500 m
2. Předpokládaná zastavěná plocha novými budovami také 2500 m
2. Čas přestavby paláce, který se tolikrát stal ruinou, v moderní sportovní areál, nastal.
Zdeněk Bartůněk