Osobnosti

Osobnosti

Významné úspěchy sokolského hnutí před jeho dočasným zánikem po roce 1948 byly ovlivněny i významnými osobnostmi, působícími v jeho řadách.

Dr. Miroslav Tyrą - zakladatel Sokola - se narodil 17. září 1832 v Děčíně. Vystudoval filosofii a věnoval se předevąím estetice. Byl obdivovatelem antické kalokagathie a její zásady rozvoje člověka po stránce tělesné i duąevní prosazoval pak i v Sokole. Jako vychovatel v Novém Jáchymově na Berounsku se setkal s Jindřichem Fügnerem a z jejich úvah vzeąla iniciativa k zaloľení českého tělocvičného spolku v roce 1862. V Sokole Praľském byl Tyrą místostarostou a náčelníkem, velel také prvnímu sokolskému sletu 1882 na Střeleckém ostrově. Od roku 1871 řídil časopis Sokol, uvedený proslulým programovým prohláąením "Náą úkol, směr a cíl". V roce 1873 vyąel jeho spis "Základové tělocviku", obsahující promyąlený tělocvičný systém a výstiľné názvosloví. Svou statí " ;Hod olympický" oslavil olympijskou myąlenku dávno před obnovou novodobých her. Později dosáhl Tyrą docentury a v roce 1883 profesury na praľské univerzitě, pro níľ se měl vzdát činnosti v Sokole. V napjaté situaci se léčil v tyrolském Oetzu, kde zahynul 8.srpna 1884 v horské řece Aaąe.

Jindřich Fügner – spoluzakladatel Sokola – se narodil 10. září 1822 v Praze. Věnoval se obchodu, později se stal odborníkem v pojią»ovnictví. V podnikání byl úspěąný, ale měl vyąąí cíle. Stále se vzdělával, věnoval se i hudbě, společenským zájmům a sportu. Vlastenecké cítění jej sblíľilo s Tyrąem, jehoľ myąlenku na zaloľení českého tělocvičného spolku s vyąąím posláním pomáhal uskutečnit. Po vzniku Sokola Praľského se stal jeho prvním starostou a mecenáąem, zaslouľil se předevąím o výstavbu první sokolovny v ®itné ulici v Praze. Fügner zaváděl do Sokola demokratické vztahy mezi členstvem a staral se téľ o bohatou kulturní a společenskou činnost (uvedl v ľivot "ąibřinky" aj.). Zemřel vąak jiľ ve 43 letech v roce 1865.

Renáta Tyrąová (1854-1937),

dcera Jindřicha Fügnera a manľelka dr. Miroslava Tyrąe, byla významnou sokolskou pracovnicí a spisovatelkou v oboru vzdělávání a národopisu. Podílela se na výstavách a na vzniku sokolského muzea. Spolupracovala s Tyrąem a po jeho smrti utřídila jeho spisy. V roce 1931 jí byl udělen čestný doktorát na Universitě Karlově.

Klemeňa Hanuąová (1845-1918),

spolupracovnice Tyrąova, spoluzakladatelka a dlouhodobá cvičitelka Tělocvičného spolku paní a dívek praľských (od 1869). Upravila Tyrąovu soustavu pro potřeby ľen, prosazovala estetická hlediska, cvičení při hudbě, ortopedický tělocvik, pečovala o rozvoj ąkolní tělesné výchovy. Psala metodické spisy, vychovávala cvičitelky a celkově ovlivnila postavení ľen ve společnosti.

JUDr. Jan Podlipný (1848-1914) byl starostou České obce sokolské 1889-1906, primátorem města Prahy 1897-1900 a poslancem Zemského sněmu. Jeho zásluhou uskutečnilo sokolstvo řadu zájezdů do zahraničí, čímľ si "otevřelo okno do světa".

JUDr. Jindřich Vaníček (1862-1934) – legendární náčelník ČOS, pokračovatel díla Tyrąova. Zmodernizoval sokolský tělocvik, zaváděl zejména sportovní disciplíny. Řídil ąest sletů od 1895 do 1926. Po roce 1918 se podílel na utváření nové čs. armády.

JUDr. Josef Scheiner (1861-1932) – zaslouľil se o vznik České obce sokolské a stál v jejím čele 1906 – 1932, od roku 1906 předseda Mezinárodního tělocvičného svazu, starosta Svazu Slovanské sokolstvo v období 1912 – 1932. Uvedl v ľivot cílenou vzdělavatelskou práci v Sokole. Za 1. světové války financoval zahraniční činnost T. G. Masaryka a byl internován. Po roce 1918 pověřen organizací čs. branné moci.

MUDr. Stanislav Bukovský (1889-1943) – v mládí vynikající závodník a cvičitel. V roce 1932 převzal po dr. Scheinerovi starostenství v ČOS a Svazu Slovanské sokolstvo. Zahynul v koncentračním táboře Osvětim v roce 1943.

Marie Provazníková (1890-1991) – výjimečná osobnost sokolského hnutí, od 1932 do 1948 náčelnice ČOS, průkopnice sportů a pobytu v přírodě. Vysokoąkolská profesorka v Praze i v USA (po roce 1948). V emigraci význačná činovnice zahraničního sokolstva. Zemřela ve věku 101 let, v roce 1992 vyznamenána Řádem TGM in memoriam.

JUDr. Antonín Hřebík (1902-1984) – jako starosta ČOS 1945 – 1948 odráľel "sjednocovací" akce komunistů, po únoru 1948 emigroval do USA, kde se stal starostou Ústředí čs. sokolstva v zahraničí. Jeho urna převezena v roce 1994 do vlasti.

MUDr. Miroslav Kavalír (1900-1981) – za války vězněn, po roce 1945 jako náčelník ČOS připravoval XI. slet, po únoru 1948 odvolán, za totality vězněn, zbaven moľnosti lékařského povolání.