První roky Sokola

Cvičení v Sokole bylo zahájeno jiľ v březnu 1862 a zprvu se konalo v pronajatých prostorách Malypetrova ústavu v Panské ulici, pak v sále U Apolla v Ječné ulici a nakonec v Konviktu v Bartolomějské ulici. Členstva stále přibývalo, a proto dal J. Fügner podnět ke stavbě vlastní tělocvičny, na kterou věnoval základní finanční částku. Tato budova, slouľící dodnes svému účelu, byla postavena v novorenesančním slohu architektem V. I. Ullmannem na rohu ulic ®itná a Sokolská. Vznikla v rekordním čase – jiľ v prosinci 1863 se tam začalo cvičit.

Od začátku vznikaly mezi dvěma skupinami vedoucích činovníků diskuze o programu nového spolku. Skupina kolem Tyrąe a Fügnera prosazovala hlavně cvičební náplň, ostatní členové výboru v čele s Thurn-Taxisem propagovali spíąe účast na různých veřejných slavnostech a společenských událostech. Cvičební program byl jiľ tehdy značně progresivní – kromě cvičení prostných, pořadových a nářadí se cvičenci věnovali také disciplínám úpolovým (ąerm, vzpírání, zápas, vrh břemenem aj.) a základům atletiky (běhy a skoky). Sportovalo se i venku, jednoty pěstovaly plavání, veslování, bruslení, jezdectví a pořádaly se četné výlety.

K tomu patřila i etická a vlastenecká výchova, coľ jako celek odpovídalo Tyrąem vytčené idee podle antických vzorů, tj. vąestranné osobnosti zdatné tělesně i duąevně. V Sokole byl také bohatý společenský a kulturní ľivot – vzdělávací přednáąky, hudební, divadelní a loutkové soubory, koncerty, plesy a zábavy.

První výlety, při kterých byli sokolové v rudýc h garibaldiovských koąilích vąude vřele vítáni, uspořádala praľská jednota jiľ na jaře 1862, a to na Říp a na Závist u Zbraslavi.

Velkou událostí se stalo téľ rozvinutí prvního praporu Sokola Praľského dne 1. června 1862 v sále U Apolla. Namaloval jej na hedvábí Josef Mánes a jeho pozůstatek je dodnes uchováván. Od té doby vznikly dvě kopie, z nichľ poslední nechal zhotovit Sokol Praľský po obnově Sokola před XII. sletem v roce 1994.

Jiľ v průběhu roku 1862 vznikly daląí jednoty na českém venkově, a to v Brně, Čáslavi, Jaroměři, Jičíně, Kolíně, Kutné Hoře, Nové Pace, Příbrami a Turnově. K nim přibývaly kaľdoročně daląí, a to nejen na území Čech a Moravy, ale i v zahraničí. Pro mnohé porobené slovanské národy znamenalo zaloľení Sokola zvýąení národního uvědomění a vlasteneckých snah. V roce 1865 dokonce zaloľili naąi krajané první jednotu v USA.