Sokol v zahraničí

Jiľ krátce po zaloľení Sokola v Čechách začaly vznikat sokolské jednoty v zahraničí. Vlastenecký program českého sokolstva uvítaly mnohé slovanské národy, zejména uvnitř rakousko-uherské monarchie. Počínaje rokem 1863 byl tedy Sokol zaloľen ve Slovinsku, Srbsku, Chorvatsku, Bulharsku, Polsku, Luľici a také v carském Rusku. V Americe a západní Evropě zakládali jednoty naąi krajané z řad exulantů, kteří odcházeli do ciziny za prací. Na vąesokolské slety přijíľděly výpravy z celého světa a některé předváděly i své vlastní vystoupení. Sokolové z ciziny se účastnili téľ sletových závodů, průvodu a srdečných setkání.

V roce 1908 byl v Praze ustanoven Svaz „Slovanské sokolstvo“, který vyvíjel činnost aľ do počátku druhé světové války. Po ní uľ nebyl obnoven, protoľe větąina slovanských zemí se při novém politickém uspořádání Evropy dostala do sovětské zájmové oblasti.

Desítky jednot zaloľili Čeąi a Slováci v USA a od té doby aľ dosud tam pořádají sokolské slety. V obou světových válkách se částečně zaslouľili o naąi svobodu také sokolové v jednotkách americké armády.

V období totality, kdy u nás Sokol neexistoval, pomáhali udrľovat sokolskou myąlenku krajané v emigraci. Zaloľili Ústředí čs. sokolstva v zahraničí, které sdruľovalo sokolské jednoty v USA, Kanadě, ©výcarsku, Austrálii a západní Evropě, ponejvíce v Rakousku. Ústředí uspořádalo v letech 1962 aľ 1990 sedm sletů v různých místech světa. Díky tomu Sokol nikdy nezanikl a jeho myąlenka zůstala uchována.

Po obnově Sokola v ČSR roku 1990 a navázáním styku se zahraničím vyvstala nutnost vytvořit pro vąechny sokoly společnou zastřeąující organizaci. Proto byl na podzim 1993 zaloľen Světový Svaz Sokolstva.