Zaloľení Sokola

Zaloľení Sokola

Okolnosti vzniku Sokola jsou spjaty s uvolněním poměrů v Rakousko-Uhersku, které následovalo po odvolání národem nenáviděného ministra Bacha. Byly zakládány různé kulturní vlastenecké spolky (jako Umělecká beseda, Hlahol či Svatobor), ale nová doba si ľádala kromě oľivení národní kultury i fyzickou zdatnost kaľdého jedince, proto se tehdy velmi dařilo různým tělocvičným ústavům. Mezi ně patřil také český ústav Malypetrův, který později sehrál důleľitou roli při zaloľení Sokola. Jedním ze cvičenců a později cvičitelů tu byl Miroslav Tyrą.

Právě v této době oslovil Tyrą české cvičence Schmidtova ústavu a získal je pro zaloľení českého tělocvičného spolku. Spolu s Juliem Grégrem připravili znění stanov nově vzniklé Jednoty praľské a předloľili je na c. k. místodrľitelství v prosinci 1861.
Stanovy byly schváleny, a tak byla do Malypetrova ústavu v Panské ulici svolána na 16. února 1862 (coľ je datum zaloľení Sokola) ustavující valná hromada. Dostavilo se na ni 75 členů. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou (později náčelníkem) Miroslav Tyrą, členy výboru se stali Rudolf Thurn-Taxis, Rudolf Skuherský, Emmanuel Tonner, Karel Steffek, Frantiąek Písařovic, MUDr. Eduard Grégr, JUDr. Julius Grégr, Jan Kryąpín, Ferdinand Fingerhut (Náprstek), a JUDr. Tomáą Černý. Daląími osobnostmi, které sympatizovaly s novým spolkem, byli J. E. Purkyně, Jan Neruda, Josef Mánes, J. Barák a daląí.
Hlavním heslem, které razil Tyrą, bylo „Tuľme se!“, Barák navrhl pozdrav „Nazdar!“, Fügner tykání a oslovová ní „bratře“, Mánes namaloval první prapor a skicu prvních krojů (upravených později ®eníąkem). Název Sokol se poprvé uvádí ve stanovách z listopadu 1864 (dříve nebyl uveden, aby neprovokoval úřady, nebo» byl převzat z názvu černohorských revolucionářů).