Odešla královna fair play Věra Růžičková / 28.11.2018

V sobotu 24. listopadu zasáhla Českou obec sokolskou i celou sportovní veřejnost smutná zpráva: ve věku 90 let zemřela sestra Věra Růžičková. Sestra Růžičková je nesporně nejen sokolskou, ale také českou sportovní legendou. Patří mezi málo těch osobností, které svůj život zasvětily sportu, olympijské myšlence a Sokolu, na jehož obnově a následně rozvoji se po roce 1990 výrazně podílela.

Práce sestry Růžičkové byla mnohokráte oceněna – za všechna jmenujme medaili Českého olympijského výboru, vyznamenání České obce sokolské, v roce 2016 jí prezident republiky udělil vysoké české státní vyznamenání – Medaili Za zásluhy. Když zhruba před deseti lety jí byla udělena hlavní cena Českého klubu fair play za celoživotní postoje, napsal o ní časopis Sokol slova, která mají trvalou platnost: „Královen poctěných Klubem fair play se najde určitě dost. Ale královen, které dovedou být fair play nejen ve sportu, ale i v celém svém životě, které dovedly obětovat všechno pro sport, olympijské myšlenky a Sokol – těch je opravdu málo. Mezi ně bezesporu patří bývalá vynikající tehdy československá sportovní gymnastka a olympijská vítězka z Londýna 1948 Věra Růžičková. Pro její nádherný postoj k ostatním a ke všemu dobrému, co je na naší planetě, se zapsala mezi nejvýznamnější sportovní osobnosti naší vlasti i celosvětového sokolského hnutí.“

Sestra Věra Růžičková se narodila 10. srpna 1928 v Brně. A svému rodnému městu zůstala věrná po celý život, stejně jako Sokolu – byla členkou Sokola Brno I, na jehož znovuobnovení v roce 1990 se aktivně podílela.

Jako „sportovkyně“ se představila už ve svých čtyřech letech, kdy ji maminka poprvé zavedla so sokolovny. Zde projevila své sportovní nadání, a tak již tehdy jí předpovídali světlou sportovní budoucnost. Do sportu se pustila s velkou chutí a vervou. Získávala všestrannost a snažila se vyzkoušet všechno. Mimo jiné i skoky do vody, ve kterých se díky svému velkému talentu stala dokonce ve svých osmnácti letech v roce 1946 mistryní Československa. Krátce poté se jako členka Sokola Brno I začala věnovat gymnastice, kde ji trenér (a její pozdější manžel) nasměroval na cvičení na nářadí. Brzy se dostala do reprezentace a jako jedna z členek družstva sportovní gymnastiky se připravovala na olympiádu v Londýně 1948. Na olympijské hry odcestovala jako náhradnice. Ale nakonec do olympijského závodu nastoupila – kvůli tragické události, kdy Eliška Misáková onemocněla tehdy nevyléčitelnou dětskou obrnou, jíž nakonec podlehla. Družstvo gymnastek vybojovalo zlatou olympijskou medaili a v neoficiálním pořadí jednotlivkyň byla Věra Růžičková hodnocena jako šestá.

Po olympiádě Věra Růžičková zanechala závodní kariéry, ovšem sportu zůstala věrná. V Brně začala vychovávat mladé gymnastické naděje a zanedlouho se stala i reprezentační trenérkou juniorek. Díky svým jazykovým schopnostem působila i jako vedoucí výprav a mezinárodní rozhodčí. Po skončení trenérské kariéry se stala metodičkou pro Jihomoravský kraj. V roce 1990 se aktivně zapojila do znovuobnovování Sokola, obětavě pomáhala všude tam, kde bylo jejího nadšení a zkušeností potřeba, zejména při vzniku a rozvoji Odboru sportu ČOS. V Sokole vykonávala řadu činovnických funkcí, byla i místostarostkou Světového svazu sokolstva. Aktivně pracovala v Předsednictvu Odboru sportu ČOS, jehož čestnou členkou byla až do současnosti.

Čest její památce!

Česká obec sokolská