Předseda Senátu a starostka ČOS ocenili zahraniční sokolské organizace / 11.10.2018

Zástupci nejvýznamnějších zahraničních sokolských organizací převzali v úterý z rukou předsedy Senátu Milana Štěcha a starostky České obce sokolské ocenění za udržení a propagaci sokolských myšlenek a dobrého jména České republiky.

Během slavnostního ceremoniálu na půdě Senátu Parlamentu ČR zahraniční sokolové vyslechli slova díků za to, že udrželi kontinuitu sokolského hnutí a jeho myšlenek po roce 1948, kdy byl Sokol v komunistickém Československu zlikvidován.

„Právě oni mají nezastupitelnou zásluhu na tom, že sokolské ideje žily i v době čtyřicetileté komunistické diktatury. Byli to oni, kdo v této době pečovali o odkaz předchozích sokolských generací a udržovali sokolské tradice, k nimž na prvním místě patří sokolské slety. Byli to oni, kteří po listopadu 1989 pomáhali obnovit sokolské hnutí a sokolské organizace ve staré vlasti,“ uvedla starostka ČOS Hana Moučková s tím, že se nesmí zapomínat ani na zásluhy zahraničních sokolů při vzniku samostatné republiky v roce 1918.

Večera v horní komoře českého parlamentu se zúčastnili desítky sokolů z Francie, Rakouska, Německa, Švýcarska, Slovenska, Srbska, Slovinska, Polska a Kanady.  Poděkovat jim přišli i další členové Senátu, diplomatického sboru i vedení České obce sokolské. Jako památku dostali zástupci zahraničních sokolů například vzácný grafický list od akademického malíře Zdeňka Netopila, stříbrný sokolský odznak nebo knihu reprodukcí obrazů inspirovaných XVI všesokolským sletem.

"Chtěl bych upřímně poděkovat všem, kteří se v nelehkých dobách, jak doma tak v zahraničí, podíleli na zachování sokolských hodnot, stejně tak těm, kteří se podíleli na obnovení Sokola. Sokol byl, je a věřím, že vždy bude, spojen s demokratickou tradicí, češstvím, slovanstvím a občanskou odpovědností,“ uvedl předseda Senátu Milan Štěch.

Sokolské jednoty v zahraničí začaly vznikat krátce po založení Sokola v Čechách v roce 1862. Jako první následovala jednota v Lublani již v roce 1863, ve Spojených státech už v roce 1865. Dodnes jsou sokoslké organizace aktivní v 17 zemích v Evropě, Americe a Austrálii. Po zániku Sokola v Československu po roce 1948 to byly právě zahraniční organizace, které udržovaly kontinuitu sokolskho hnutí a zachování sokolských myšlenek. A to včetně tradice pořádání sletů, které se pravidelně konaly evropských zemích i v USA. Nyní působí sokolské organizace celkem v 15 zemích v Evropě, Americe a Austrálie.