Českobudějovičtí předškoláci cvičili se Sokolíkem Pepíkem / 10.03.2020

Další ze série workhopů projektu Se Sokolem do života proběhl v Českých Budějovicích I zde děti z místních mateřských škol navštivily celý svět. A jako správným dětem z 21. století jim to trvalo 80 minut, nikoliv 80 dní, jako jejich předchůdcům ze století devatenáctého.

Slyšíte? To jsou ty podbízivé tóny úvodní znělky dobře známého seriálu, jistě při jeho prvních letmých tónech poznáte, o jaký seriál se jedná. Nevíte? A co takhle nápověda v podobě refrénu:

„Jdem, ať tmou či dnem, cíl máme pouze ten projít zem za 80 dnů,…“

Ano, to Willy Fog se vydal na svou cestu kolem světa za 80 dnů a byl předobrazem pro akci, která ale dokázala čas strávený na cestě kolem světa smrsknout na pouhých 80 minut. Ptáte se, jak je toto možné? Inu, v Sokole je možné vše.

Velmi úspěšný projekt cvičitelského sboru Rodičů a dětí a předškolních dětí OV ČOS (jmenovitě autorky Věra Smejkalová a Dana Uzlová) Se Sokolem do života (původní název Svět nekončí za vrátky, cvičíme se zvířátky) určený nejen sokolským jednotám, ale především mateřským školkám, koncipoval menší nadstavbu sebe sama v podobě odměny pro účastníky projektu právě z MŠ a vzorem mu byla myšlenka cesty kolem světa.

Na děti z MŠ přihlášených do projektu, který má celoroční působení a po jeho úspěšném absolvování, čeká opravdové dobrodružství v podobě „poznávání světa“. Je to logické, projekt se přece jmenuje – Svět nekončí za vrátky,.., a proto je důležité vydat se do světa pro nové pohybové dovednosti. 

Něco podobného mohly děti zažít a objevit také v Českých Budějovicích, kde pro ně byly přichystány v místní sokolovně nejroztodivnější překážky a nástrahy prověřující jejich pohybové dovednosti koncipované do šesti světadílů. Jejich úkolem bylo zvládnout tyto nástrahy, získat potvrzení o úspěchu kontinentální mise do svého cestovatelského pasu a vydat se vstříc novému dobrodružství, tam dále kam jen cesta může vést, cesta do neznáma, na další kontinent. Ač překážky to opravdu těžké se zaslouženým označením nezdolné, děti rychle tuto polopravdu dokázaly vyvrátit svými pohybovými dovednostmi a překonáním všeho, co jim stálo v cestě a to navíc s úsměvem na tváři a samozřejmě bez cizí pomoci, holt, „zřejmě slušný oddíl“.

Vše pro děti připravili a „zpovzdálí“ bedlivě sledovali (pro případ rychlé pomoci při zdolávání) kvalifikovaní cvičitelé, kterým se snad podařilo vykouzlit představu velkého dobrodružství a odměnou jim mohl být úsměv a smích spokojených dětí.