Zajímá vás, jaká zákoutí skýtají sokolovny ve vašem okolí a jaké možnosti pro vás a vaše děti nabízí vstup do Sokola? To je Noc sokoloven alias celorepublikový den nejen s architekturou a historií, ale i s aktivním a všestranným pohybem!

Noc sokoloven si dává za cí seznámit veřejnost s tím, jaké architektonické poklady skrývají budovy v centrech měst a obcí, a hlavně, jak široké možnosti všestranného pohybu a volnočasových aktivit nabízí sokolské jednoty. Program bývá bohatý a vstupné žádné.

Letos se koná již 12. ročník, a to v pátek 19. června 2026. Společným tématem tohoto ročníku je poezie.

Předlohou pro plakát se tentokrát stala sokolovna v Písku. Od roku 1875 se písečtí sokolové potýkali s nedostačujícími prostory pro cvičení, a tak se stále hlasitěji ozývaly hlasy volající po vlastní tělocvičně. V září 1885 se uskutečnila první sbírka "Na novou tělocvičnu", o pět let později mohla jednota zakoupit pozemky pro stavbu. Základní kámen sokolovny byl slavnostně položen v květnu 1895, k slavnostnímu otevření došlo o rok později, v srpnu 1896. Písecká sokolovna se stala první sokolovnou v kraji. 

Plakát opět připravuje malířka Dominika Petrtýlová.

Seznam zapojených jednot včas zveřejníme. 

I tentokrát pro vás připravujeme program také v Tyršově domě, sídle České obce sokolské na pražském Újezdě. Program bude opět zahrnovat i oblíbené komentované prohlídky či výstupy na střechu Tyršova domu, odkud se naskýtají úžasné výhledy na Prahu. 

Nejstarší sokolovna

První sokolovna vznikla v Praze v roce 1863 v dnešní Sokolské ulici a dodnes je sídlem Sokola Pražského. Jeho členové cvičili postupně ve třech pronajatých prostorách. Některé z nich však byly nevyhovující, a proto se starosta jednoty Jindřich Fügner rozhodl koupit pozemek v dnešní Sokolské ulici, aby společně postavili první sokolskou tělocvičnu – sokolovnu. Tenkrát ještě nemohli tušit, že po vzoru prvních jednot budou vystavěny stovky dalších sokoloven nejen ve městech, ale i v městečkách a vesnicích.

Do dnešních dnů se zachovalo asi 750 sokoloven, od monumentálních paláců až po skromné budovy. Tím, že se stavěly od 60. let 19. století do zániku Sokola po druhé světové válce, zachovaly v podobě svých budov nejen kus sokolské a regionální historie, ale díky jejich velkému množství a podobným požadavkům na účel také záznam o vývoji českých, nejen sportovních, architektonických stylů v průběhu dekád. Kromě toho vidíme na sokolovnách stavební etapy, proměny jejich funkcí či změny životního stylu společnosti.