Tisková konference k vizuálnímu stylu XVII. všesokolského sletu

7. listopadu 2022 se v Tyršově domě uskutečnila tisková konference, na které byl představen vizuální styl této největší sportovní akce roku 2024 v České republice. Spuštěn byl také sletový web, tehdy s odpočítávadlem do začátku XVII. všesokolského sletu.

Jsme velmi rádi, že i pro nadcházející slet se podařilo navázat spolupráci kvalitním designovým studiem a s významným umělcem, kteří vtiskli chystanému ročníku nezaměnitelnou podobu. Tentokrát se spoluprací souhlasil výtvarník Jaromír 99, který se tak zařadil mezi taková jména jako Bedřich Wachsmann, František Ženíšek, Jan Preisler, Mikoláš Aleš, Artuš Scheiner, Luděk Marold, Alfons Mucha, Max Švabinský, kteří na Sletu se Sokolem v historii spolupracovali.

Jaromír 99, známý například prací na filmu Alois Nebel nebo knihou Zátopek, ke spolupráci dodává „Byl jsem z toho, že pro Sokol pracovali velcí umělci, dost nervózní, a proto jsem byl i velmi pokorný. Spolupracoval jsem také s grafiky, se kterými jsem hodně konzultoval, jestli to bude fungovat v konceptu písma, který byl navržen ateliérem Dynamo Design,“ říká Jaromír 99 k práci na vizuálu.

Podívejte se, jak vizuál pro XVII. všesokolský slet vypadá a co k němu říká sestra starostka ČOS Hana Moučková. 

Všesokolské slety jsou světovým unikátem

Všesokolské slety jsou nedílnou součástí historie Sokola. Jejich předzvěstí, jakousi pomyslnou ouverturou, se stala již první veřejná cvičení – první z nich se konalo již 1. června 1862 při příležitosti svěcení praporu Sokola Pražského. Za zárodek budoucích sletu je však považováno veřejné cvičení konané 19. května 1867 na Rohanském ostrově – zde se poprvé cvičilo na hudbu. I. všesokolský slet se uskutečnil v červnu 1882 na Střeleckém ostrově; původně byl nazýván jako Jubilejní slavnost, neboť se konal při příležitosti 20. výročí založení Sokola. Zúčastnili se ho zástupci ze 76 sokolských jednot a také hosté z Polska a Ameriky.

Všesokolské slety se většinou se konaly po zhruba šesti letech, kromě období, kdy Sokol oficiálně nemohl působit – v době 1. světové války, za německé okupace a v době komunistického režimu. Mezi prvním a druhým sletem sice uběhla delší doba – plných devět let, ale původně byl II. slet připraven na rok 1887; rakouské úřady však zakázaly průvod a vítání hostů na nádraží, proto slet byl zrušen a namísto toho se konalo veřejné cvičení v Českém Brodě.

Snad žádná organizace na světě se nemůže pochlubit jako Sokol tím, že její tradiční slavnostní akce se koná již ve třetím století – v případě sokolských sletů v 19., 20. a 21. století. A také tím, že po celou tuto dobu má i mezinárodní rozměr – již od druhého všesokolského sletu v roce 1891 přijíždějí cvičenci a hosté ze zahraničních sokolských jednot, své slety či obdobné akce pořádají i některé sokolské organizace ve světě, jako například ve Slovinsku, Srbsku, na Slovensku, na americkém kontinentě Americká obec sokolská, Sokol USA a Sokol Kanada. Americký Sokol uspořádal svůj první slet již v roce 1893. Po roce 1948 pořádalo slety rovněž Ústředí československého sokolstva v zahraničí – konaly se ve Vídni, Montrealu, Curychu, Paříži. Zahraniční sokolové se tak zasloužili o to, že tradice sletů pokračovala i v době, kdy se ve vlasti konat nemohly.