Šibřinky pod lupou! Jejich historie, vývoj a zajímavé historky, které se k nim vážou. Víte, odkud pochází název šibřinky nebo co jsou kryšpánky? A co je dobré si pohlídat při organizaci akce. I na to se ptala moderátorka našeho podcastu Letem Sokolem Bětka Pálková.

Nezapomeňte vyplnit kvíz

Podcast mohou cvičitelé využít i jako možnost dovzdělávání se. Vyplňte po poslechu test a získejte za to body. Pokud zvládnete test s jednou chybou, pošleme vám online osvědčení a získáte dvouhodinovou dotaci do svého vzdělávání. Podcast má být jakousi další možností, vedle našich standardních školení a akcí. Odkaz na kvíz najdete vždy ve Spotify nebo na YouTube přímo pod konkrétním dílem. Na vaše odpovědi čekáme vždy týden - do půlnoci následujícího čtvrtka.

PREMIÉRA 12. DÍLU VE ČTVRTEK 18. prosince v 19:30.

POSLOUCHAT MŮŽETE NA SPOTIFY NEBO NA YOUTUBE.

Tradice sokolských šibřinek

Každoročně sokolské jednoty uspořádají od ledna do konce března značné množství plesů, maškarních bálů, masopustů či tancovaček a mezi nimi nechybějí ani tradiční maškarní plesy se zaměřením na určité téma, takzvané šibřinky. Kde se šibřinky vzaly a proč jsou i dnes živou součástí společenského života v řadě českých i moravských obcí?

První šibřinky se konaly již v 19. století, a přesto se i dnes těší značné popularitě. A odkud se pojmenování šibřinky vzalo? Bylo odvozeno z německého Schabernack — šprým, žert, taškařice, čtveráctví. Slovo podobné šibřinkám použil také Jan Amos Komenský ve svém Labyrintu světa a ráji srdce. O znovuoživení tohoto pojmenování se později postaral jeden ze zakladatelů Sokola Miroslav Tyrš.

Vůbec první sokolské šibřinky se udály před 160 lety v Sokole Pražském. Myšlenka na uspořádání maškarního plesu vzešla od Jindřicha Fügnera, Miroslav Tyrš navrhl staročeský název šibřinky, který našel v Jungmannově slovníku s významem frašky, šašky, žerty. Tak 25. února 1865 zažila tělocvična Sokola Pražského do té doby nevídanou zábavu – hosty v rozmanitých, někdy dokonce i dost zvláštních kostýmech.