Každoročně sokolské jednoty uspořádají od ledna do konce března značné množství plesů, maškarních bálů, masopustů či tancovaček a mezi nimi nechybějí ani tradiční maškarní plesy se zaměřením na určité téma, takzvané šibřinky. Kde se šibřinky vzaly a proč jsou i dnes živou součástí společenského života v řadě českých i moravských obcí?
Nikoho asi nepřekvapí, že první šibřinky se konaly již v 19. století, a přesto se i dnes těší značné popularitě. A odkud se pojmenování šibřinky vzalo? Bylo odvozeno z německého Schabernack — šprým, žert, taškařice, čtveráctví. Slovo podobné šibřinkám použil také Jan Amos Komenský ve svém Labyrintu světa a ráji srdce. O znovuoživení tohoto pojmenování se později postaral jeden ze zakladatelů Sokola Miroslav Tyrš.
„Vůbec první sokolské šibřinky se udály před 160 lety v Sokole Pražském. Myšlenka na uspořádání maškarního plesu vzešla od Jindřicha Fügnera, Miroslav Tyrš navrhl staročeský název šibřinky, který našel v Jungmannově slovníku s významem frašky, šašky, žerty. Tak 25. února 1865 zažila tělocvičná Sokola Pražského do té doby nevídanou zábavu – hosty v rozmanitých, někdy dokonce i dost zvláštních kostýmech,“ uvádí Martin Chlumský, starosta České obce sokolské.
Myšlenku uspořádat velký maškarní ples Jindřich Fügner pojal podle Památníku Sokola Pražského z roku 1883 s přáním, aby „členové Sokola i mimo cvičiště se scházeli, blíže se poznali a takto přátelským svazkem k sobě přilnuli“.
Obliba šibřinkových zábav rychle rostla. V dalších letech se pořádaly v dalších sokolských jednotách a šibřinky se staly nedílnou součástí společenského dění v českých obcích. Měly význam společenský, ale stejně jako řada dalších společenských událostí, pořádaných vlasteneckými spolky, byly i významným počinem českého národního obrození. Na plesech se mluvilo jen česky, česky byly tištěny i plakáty, pozvánky a jídelní lístky, taneční pořádky obsahovaly i vlastenecké verše českých básníků a utvrzovalo se národní uvědomění. Šibřinky také měly vždy jedno téma, jímž se řídilo nejen oblečení návštěvníků, ale i motivy pozvánek, výzdoby nebo speciálně vyráběných kulis.
I dnes se lidé zejména v období masopustu zapojují do šibřinkových zábav. Sice nemají už někdejší apel boje za českou věc, význam pro budování místní komunity jim ale zůstal.
„Každoročně sokolské jednoty a župy pořádají řadu maškarních bálů, plesů, karnevalů a koncertů. Nás těší, že se jich účastní jak ti nejmenší, tak i jejich rodiče a prarodiče, posiluje to místní komunity a pomáhá to šířit sokolské hodnoty. Na sociálních sítích vidíme z těchto zábav řadu fotografií a videí, která ukazují radost ze setkání a sdílení podobných zájmů a hodnot. I nadcházející víkend budou probíhat šibřinky v mnoha městech a obcích. Já se vypravím do Sokola Pražského,“ uzavírá Chlumský.