Národní síť záchranných stanic po celé republice se stará o tisíce zvířat ročně. Ale aby se jim do „rukou“ dostal sokol stěhovavý, to se stává málokdy. Taková situace nyní nastala a vzhledem k tomu, že ředitel Ochrana fauny ČR, o.p.s. Pavel Křížek byl již dříve v kontaktu se starostkou spolku, který nese rodové jméno tohoto opeřence – tedy Sokol – Hanou Moučkovou, nelenil a nabídl ji možnost tohoto vzácného dravce po uzdravení vypustit.

„Zrovna v den 160. výročí založení našeho spolku – tedy minulý týden ve středu – mi zazvonil telefon a pan Křížek mi řekl, že již několik týdnů mají v péči tohoto dravce, který narazil při lovu do drátů elektrického vedení. Nabídl mi, abych jej přijela vypustit zpět do přírody s tím, že by to považoval za symbolické gesto,“ říká starostka České obce sokolské Hana Moučková. Dodává, že s Pavlem Křížkem komunikovala již dříve ohledně spolupráce při plánovaném hlasování veřejnosti ohledně záměru vlády vyhlásit „národního ptáka“.

Gabriela Osvaldová: Česká republika už národního ptáka má. Je jím sokol

Podle známé herečky Gabriely Osvaldové, která s Ochranou fauny dlouhodobě spolupracuje už ČR svého národního ptáka má. „Mám od dětství vztah k Sokolu. Do Sokola Malá Strana mne a moji sestru vodila babička, abychom se “ohrabaly“. Moje teta a můj strýc byli přeborníky Československé obce sokolské, strýc byl boxer. Vodit děti do Sokola, aby se „ohrabaly“ je podle mne skvělé a dá to všem do života tolik potřebné základy. My máme v rodině k Sokolu vřelý vztah. Když už se teď hledá národní pták, tak si myslím, že je to zcela zbytečné. Vždyť už ho máme. Přijde mi to jako zbytečná práce. Pokud se někomu líbí ledňáček, jak jsem někde slyšela, tak prosím, ale pro mne je to symbol hygieny, holičů atd. Pro mě je národní pták sokol. Já bych nic nehledala. Pokud ho někdo chce hledat, ať hledá, ale za mne je to jasně sokol,“ řekla přítomným novinářům Gabriela Osvaldová.

„Sokol je obratný, silný a hbitý. Ke stejným vlastnostem se snažíme vychovávat naše členy už 160 let. Proto si myslím, že by národním ptákem měl být právě tento dravec. Sokolové mnohokrát prokázali, že jsou s národem i v jeho nejtěžších chvílích. Nabídka pana Křížka na vypuštění sokola mě velmi potěšila, a proto jsem tady,“ dodává Moučková. „Vypuštění sokola považujeme i my za symbolický akt v rámci významného výročí Sokola v podtextu 80 let od Heydrichiády. Českoslovenští sokolové tehdy sehráli významnou roli v odboji,“ vysvětluje Křížek. 

Vysílačka české výroby odesílá informace o poloze, rychlosti a další údaje

Luboš Pešek a Dušan Rak připnuli dravci vysílačku, která se dobíjí solární energií a několikrát denně posílá informace o poloze dravce. „Kromě toho má vysílačka v sobě zabudované další systémy, které nás informují třeba o výšce, směru letu, o pozici těla zvířete, rychlosti či zrychlení. Umí měřit změny tlaku, takže se dá detekovat, jak rychle stoupá nebo klesá. Díky údajům GPS lze spočítat, kolik toho denně nalétá apod. Máme tam zabudovanou i funkci, která detekuje, jestli je to zvíře živé nebo ne,“ dodává Dušan Rak, který se zabývá monitoringem sokolů v Praze. Zajímavostí je, že jimi připevněná vysílačka je vyrobená v České republice.

Rak těsně před vypuštěním, vyzkoušel, jestli vysílačka funguje tím, že uměle vyvolal pokyn, aby poslala geografické údaje. Ty zkontroloval v mobilní aplikaci. „Všechno funguje, takže můžete samici vypustit,“ řekl směrem k sestře starostce Haně Moučkové a Pavlu Křížkovi - řediteli o. p. s. Ochrana fauny. „Já jí přeji, aby už nenarazila do žádných drátů a užívala si svobody co nejdéle,“ řekla těsně před vypuštěním sokolí samičky Hana Moučková.

Sokola našli lidé u obce Obory nedaleko Slapské přehrady
Sokol stěhovavý se do záchranné stanice dostal díky lidem, kteří jej u obce Obory v blízkosti Slapské přehrady našli zraněného, neschopného letu. „Rentgenové vyšetření odhalilo povzbudivou informaci o zdravotním stavu dravce – při nárazu do drátů došlo pouze k pohmoždění levého křídla.“ poznamenal Křížek. Zlomenina by přitom pro sokola znamenala konec svobody. Zbytek života by musel strávit v záchranné stanici. „Dnes je v dobré kondici, doufáme, že se mu nic nestane a tato příležitost se nám vrátí v podobě mnoha měsíců, možná let, pozorování jeho pohybu. Již nyní o jeho životě víme docela hodně díky tomu, že byl kroužkovaný,“ říká Pavel Křížek – ředitel organizace Ochrana fauny ČR. Pracovník organizace, který samičku sokola stěhovavého při instalaci vysílačky celou dobu držel, Jiří Tůma řekl, že je podle něj velmi zajímavé, jak je klidná. „Celou dobu s ní byla dobrá práce a je skvělé, že se může vrátit do přírody. Navíc díky sledovacímu zařízení budeme moct získat zajímavá data o životě těchto nejrychlejší dravců oblohy," řekl Tůma zatímco samička klidně seděla na jeho rukách.

Sokolů stěhovavých u nás v současné době hnízdí asi 100 párů, převážně v severní části republiky a na Šumavě. To v minulosti nebylo samozřejmostí. Ještě v 70. letech minulého století u nás nehnízdil ani jediný pár. Doplatil na pronásledování ze strany člověka i používání chemických prostředků v zemědělství (DDT). Populace narůstá až od 90. let. Sokol začal postupně hnízdit kromě skalních stěn i ve městech. Například na továrních a teplárenských komínech. „Pokud je na komín instalována speciální budka, sokoli ji poměrně rádi přijímají. Několik budek máme připravených na instalaci a budeme rádi, když nám majitelé a správci komínů umožní budky umístit.“ dodává Křížek.

Pokud by měl někdo zájem přispět na záchranu ohrožených zvířat, může tak učinit oblíbenou DMS zprávou ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI HRACHOV, číslo: 87 777 nebo ročním příspěvkem ve tvaru DMS ROK ZVIREVNOUZI HRACHOV, číslo: 87 777