Historie Sokola, píšící se od roku 1862, je nejen příběhem Sokola, ale fakticky i příběhem boje za samostatný a demokratický stát Čechů a Slováků. Sokolská organizace byla v průběhu své historie třikrát zakázána, vždy v okamžicích, kdy se znelíbily ryze demokratické a svobodomyslné principy, na nichž byla vybudována vládnoucí garnituře.

Poprvé se tak stalo na prahu první světové války v roce 1915. Konec války zastihl sokoly v roli první armády nového demokratického státu. Sokolové se aktivně podíleli na vytváření československých legií se stejným zaujetím, s nímž se účastnili bojů o hranice nového státu v letech 1918 a 1919.

Po dvacetiletí naplněném tělocvičnou prací to byli opět sokolové, kdo v roce 1938 v době X. všesokolského sletu nejvýrazněji manifestoval připravenost k boji za samostatnost Československa. V letech druhé světové války za tyto ideály mnozí z nich zaplatili cenou nejvyšší. 

Druhý zákaz přišel v roce 1941 bezprostředně po příchodu Reinharda Heydricha do protektorátu. Sokolové se ale vzpamatovali i z krutých represí období druhé světové války. I po únoru 1948 zůstávali věrni demokratickým principům, na nichž jejich organizace vždy stála. Po svém nezapomenutelném vystoupení na XI. všesokolském sletu v roce 1948 v duchu těchto ideálů nadále vychovávali – tajně doma i otevřeně v zahraničí – další a další generace chlapců a dívek. 

Třetí a nejdelší zákaz přišel v 50. letech, kdy sokolské ideály nevyhovovaly komunistické totalitě. Po 17. listopadu 1989 ale opět stáli u zrodu nové československé demokracie. Nic z výše uvedeného by nebylo možné, kdyby zakladatelé sokolského hnutí nedali této organizaci již před 160 lety do vínku lásku k vlasti a ochotu za tuto lásku i bojovat.

Výstava je přístupná 24hodin denně a k vidění bude do konce srpna.